ZÁKON O EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ – AUTOMATICKÉ PROPISOVÁNÍ - MOŽNÉ PŘEKÁŽKY A JEJICH ŘEŠENÍ

Aktualizováno: 28. 1.


S účinností od 1.6.2021 začala platit nová úprava evidence skutečných majitelů, tzv. ultimate beneficial owner (UBO), a to zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Evidenční zákon“ či „EZ“), který zcela nahradil úpravu uvedenou dříve v zákonu č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů – „Rejstříkový zákon“, a v zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu -„AML zákon“, a to ve smyslu směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018 - tzv. „V. AML směrnice“.


Nejvýznamnější změny zahrnují:


a) změnu definice skutečného majitele a okruhu povinných subjektů

b) automatický průpis údajů

c) zavedení významných sankcí za porušení povinnosti zápisu

d) limitovaný přístup k údajům zapsaným v evidenci.


Definice skutečného majitele – je podrobnější i přesnější a stanoví, že skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Koncovým příjemcem se rozumí fyzická osoba, která získává (přímo, či nepřímo) majetkový prospěch alespoň v rozsahu 25 % z celkového majetkového prospěchu obchodní korporace. Osobou s koncovým vlivem (v obchodní korporaci) se pak rozumí každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Pokud nelze koncového příjemce nebo osobu s koncovým vlivem v obchodní korporaci určit, považuje se za skutečného majitele každá osoba v jejím vrcholném vedení. Evidenční zákon obsahuje komplexnější kritéria pro určení skutečného majitele.


Výjimky z povinnosti zápisu - subjekty, které dle EZ nemají skutečného majitele, a tedy nemají povinnost zápisu do evidence (skutečných majitelů), uvádí § 7 EZ. Nově mezi ně patří např. společenství vlastníků jednotek, bytové družstvo už ovšem nikoli. Evidenci dále nepodléhají zejména organizační složky státu, příspěvkové organizace a jiné právnické osoby vč. obchodních korporací, ve kterých drží přímo nebo nepřímo veškeré podíly na prospěchu a hlasovacích právech ČR.


Zápis do evidence - skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba. Pokud nejsou splněny podmínky pro automatický průpis údajů (§ 37 a § 38 EZ), je evidující osoba povinna zajistit zápis skutečného majitele (§ 9 EZ). Pevnou lhůtu pro podání návrhu (§20) či žádosti (§ 34) pro zápis zákon výslovně nestanoví, jen obecnou „bez zbytečného odkladu“. Evidenci vede krajský soud příslušný dle obchodního rejstříku, ve kterém je subjekt zapsán. Zápis do evidence provádí příslušný krajský soud nebo notář. Řízení o zápisu se podle EZ zahajuje formulářovým návrhem – v případě obchodní korporace pak výlučně elektronicky. Součástí návrhu musí být přílohy dokládající skutečnosti zapisované do evidence (příklady viz. § 23 EZ). Evidenci skutečných majitelů, jako informační systém veřejné správy, spravuje Ministerstvo spravedlnosti České republiky, které poskytuje i podporu osobám dotčeným jeho obsahem a provozem.


Automatický průpis skutečného majitele – pro snížení administrativní zátěže byl zaveden nový institut - „automatický průpis“, který je beznávrhovým postupem. Automatický se do evidence propisují údaje vedené ve veřejných rejstřících (obchodní, spolkový apod.). V případě obchodních korporací se tedy přebírají údaje z obchodního rejstříku a jako skuteční majitelé se propisují společníci s podílem větším než 25 % (u s.r.o.) nebo skutečný majitel právnické osoby, která je společníkem s.r.o. s právem na podíl větším než 25 %, popř. jediný akcionář nebo skutečný majitel právnické osoby, která je jediným akcionářem právnické osoby. Je nutné podotknout, že evidovaný subjekt zodpovídá za to, že údaje vedené v evidenci jsou pravdivé a úplné, a to ve všech případech zápisu.


Překážky bránící automatickému průpisu – takové překážky jsou zpravidla dvojího charakteru. Jedná se buď o:

- nestandardní informaci obsaženou v zápisu ve veřejném rejstříku (např. označení podílu jako společného obchodního podílu) popř. jinou vadu stávajícího zápisu, nebo

- již existující zápis převzatý do evidence podle dosavadní právní úpravy (považuje se za zápis dle EZ).

K průpisu u těchto subjektů (dle zápisu v rejstříku, resp. v případě jeho změny) tak automaticky nedojde.


Dle charakteru překážky je nutné volit vhodné řešení.

- v případě nestandartního či vadného zápisu je nutné podat žádost o opravu zjevné nesprávnosti (taková žádost nepodléhá soudnímu poplatku), popř. návrh na zápis příslušné změny v rejstříku (pak se jedná o klasické návrhové a zpoplatněné podání).

- v případě převzetí zápisu dle dosavadní právní úpravy je nezbytné navrhnout soudu, popř. notáři, aby byly údaje o skutečném majiteli do budoucna automaticky propisovány (§ 41 EZ) (taková žádost nepodléhá soudnímu poplatku).


Dle EZ by údaje v evidenci měly být aktualizované do 6 měsíců od účinnosti EZ, tj. do 1. 12. 2021 (v případě obchodních korporací), resp. do 1 roku od účinnosti EZ, tj. do 1. 6. 2022 (v případě jiných právnických osob).


Sankce – spočívají především v pokutě za spáchaný přestupek (až do výše 500 000 Kč, přičemž k uložení pokuty lze přistoupit po marném uplynutí lhůty poskytnuté soudem ke zjednání nápravy) a dále v omezení konkrétních oprávnění podílníků právnické osoby - resp. evidujícího subjektu jako takového (nevymahatelnost práv a povinností z právních jednání zastírajících osobu skutečného majitele, zákazu vyplácení podílu na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku, nemožnosti výkonu hlasovacích práv nezapsaného vlastníka popř. rozhodování jediného společníka při hlasování v rámci nejvyššího orgánu společnosti - usnesení valné hromady resp. rozhodnutí jediného společníka v rozporu s touto právní úpravou bude neplatné).


K limitovaným informacím, které mají být veřejnosti nově přístupné, patří jméno a příjmení, stát, bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství nebo údaj o postavení skutečného majitele právnické osoby.


Mgr. Jan Szwarc

advokát


1 zobrazení0 komentářů