Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě až do výše 3.000 Kč měsíčně


Od 1.7.2021 nabývá účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., ze dne 16. prosince 2020, o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).


Co je náhradní výživné

Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát.


Kdo má na náhradní výživné nárok

Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které má na území České republiky trvalý pobyt. Nezaopatřeným dítětem je dítě nejdéle do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, případně pokud z důvodu nepříznivého zdravotního stavu není toho schopno.

Splnění podmínky trvalého pobytu se nevyžaduje u

dítěte, které je rodinným příslušníkem ekonomicky aktivního rodiče (občana EU), který je v České republice zaměstnán, samostatně výdělečně činný, nebo si takové postavení ponechává a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, dále u dítěte, které je rodinným příslušníkem ekonomicky neaktivního občana EU, který dle provedeného test nepředstavuje neodůvodnitelnou zátěž systému, další kategorií jsou děti z řad cizinců krytých právními předpisy Evropské unie, jako osoby s udělenou doplňkovou ochranou, jakožto jednou z forem mezinárodní ochrany. Poslední kategorií jsou děti, rezidenti z jiných členských států Evropské unie. Jedná se o občany z tzv. třetích zemí, kteří disponují pobytovým statusem z jiné členské země Evropské unie a využívají právo na volný pohyb osob a rovnost nakládání, které jim zaručuje směrnice EU č. 109/2003.


Za jakých podmínek vzniká nárok na náhradní výživné

Proti povinnému rodiči probíhá exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí. Nestačí tedy mít v ruce pravomocný rozsudek. V této souvislosti je potřeba také uvést, že rozsudky odsuzující k plnění výživného jsou ze zákona předběžně vykonatelné, tedy, exekuci nebo výkon rozhodnutí lze zahájit ještě před tím, než rozsudek určující výši výživného nabude právní moci.

Nárok na náhradní výživné vznikne nebo je zachován i v případech, kdy soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, případně v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné.


Výše náhradního výživného

Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 24 výplatách náhradního výživného, Náhradní výživné náleží ve výši stanovené rozsudkem soudu, která není povinným rodičem hrazena, nejvýše však ve výši 3000 Kč. Pokud je výživné hrazeno částečně, v nižší částce, než jakou vyměřil soud, je výše náhradního výživného stanovena tak, aby součet náhradního výživného a částečné úhrady uloženého výživného, byl ve výši takto uloženého výživného, avšak nepřesáhl výši 3000 Kč.


Výše náhradního výživného se stanovuje na období 4 kalendářních měsíců.

Příklad uveden v důvodové zprávě k § 4 zákona o náhradním výživném:

Výše náhradního výživného vyplácená za leden, únor, březen a duben 2021 bude vycházet z běžného výživného uloženého a uhrazeného za měsíce prosinec, listopad, říjen a září 2020. Výše náhradního výživného vychází z průměru uloženého a uhrazeného výživného za tyto měsíce. Výživné je stanovené ve výši 1000 Kč měsíčně, v září 2020 bylo na výživné zaplaceno 200 Kč (neuhrazeno 800 Kč), v říjnu 2020 bylo uhrazeno 500 Kč (neuhrazeno 500 Kč), v listopadu 2020 bylo zaplaceno 100 Kč (neuhrazeno 900 Kč) a v prosinci 2020 bylo na výživné zaplaceno 500 Kč (neuhrazeno 500 Kč). Povinný měl tedy za tyto čtyři měsíce zaplatit 4000 Kč, zaplatil však jen 1300 Kč. Oprávněné osobě tak bude vyplaceno náhradní výživné v dalších 4 měsících (leden únor, březen, duben 2021) dohromady ve výši rozdílu mezi částkou 4000 Kč a 1300 Kč, tedy 2700 Kč, měsíčně tedy bude vyplaceno 675 Kč.

Žádost o náhradní výživné

Písemnou žádost podává oprávněné dítě (zastoupeno rodičem) vůči Úřadu práce na tiskopise, jehož vzor uveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Součástí žádosti je

a) exekuční titul (rozsudek soudu), jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k dítěti,

b) doklad prokazující výši částečného plnění výživného (pokud je plněno), doklad prokazující, že byla pohledávka na výživné postoupena, popřípadě prohlášení, že výživné nebylo ani částečně plněno a že pohledávka na výživné nebyla postoupena, a

c) doklad prokazující, že je dítě nezaopatřené.

Je-li výživné vymáháno v zahraničí, musí být také k žádosti přiložen doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon rozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Pokud by žadatel k žádosti přiložil nepravdivé doklady a uvedl nepravdivé údaje, mohl by se dopustit trestného činu podvodu.


Změna výše náhradního výživného

Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osoba o tom Úřad práce informuje, provede se změna výše náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti. Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osoba o tom Úřad práce neinformuje, provede se zvýšení náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy byla tato skutečnost zjištěna, nebo snížení náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti.

Povinnost oprávněného dítěte informovat o změně skutečností rozhodných pro trvání nároku

Oprávněná osoba je povinna informovat Úřad práce o každé změně skutečností rozhodných pro trvání nároku, do 8 dnů ode dne změny těchto skutečností, a na výzvu Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy. Fyzické a právnické osoby jsou povinny na výzvu Úřadu práce sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na náhradní výživné, jeho výši nebo výplatu.


Zánik nároku na náhradní výživné

Nárok na náhradní výživné zaniká, pokud oprávněná osoba přestane splňovat podmínky nároku. Nárok na náhradní výživné rovněž zaniká v případě, že nejsou splněny ani ve lhůtě dodatečně uložené povinnosti prokázat skutečnosti, které mají vliv na přiznání, výplatu, výši a trvání nároku na náhradní výživné.

Nárok na náhradní výživné však nejpozději zaniká po výplatě 24 dávek náhradního výživného vyplacených za celou dobu, kdy je dítě nezaopatřené. Po vyplacení 24 dávek náhradního výživného na jedno dítě již nelze znovu o náhradní výživné žádat. Pokud oprávněná osoba má nárok na náhradní výživné, přestože se jí po nějakou dobu nevyplácí, dávka je tedy ve výši 0,- Kč měsíčně, nezapočítávají se tyto nulové splátky do výše uvedených 24 dávek náhradního výživného. Nárok na náhradní výživné zaniká také skončením nezaopatřenosti dítěte.


Přeplatky

Příjemce náhradního výživného, který přijal náhradní výživné nebo jeho část, ačkoliv musel vědět, že bylo vyplaceno neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že náhradní výživné bylo vyplaceno neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen náhradní výživné nebo jeho část vrátit, a to i spotřebované.


10 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše